Kočičí orientační smysl

V jednom starším čísle nejmenovaného časopisu byl velice zajímavý článek o tzv. šestém (orientačním) smyslu koček. Dovolujeme si se s vámi podělit o nejzajímavější úryvek:

…kočky vnímají své okolí nejen svýma očima v podobě optických podnětů, nýbrž si vytvářejí i jakýsi akustický diagram, který je ve zvířecím světě jedinečný. Pamatují si akustické signály a tak si vytvářejí nezaměnitelný „zvukový obraz“ svého navyklého prostředí. Zvonění zvonů, siréna, šumění řeky, hlasy jiných zvířat a jiné charakteristické signály vlastního revíru jsou pečlivě registrovány co do vzdálenosti, síly a úhlu dopadu a ukládány do paměti. Tak vzniká akusticko-optický obraz životního prostoru, který není totožný s žádným jiným.
Kočky vnímají zvuky v rozsahu od 50 do 60 kHz (lidé max. 20 kHz), dovedou rozpoznat známé tóny na relativně velké vzdálenosti. Vyhledají si nějaký obzvlášť výrazný zvuk a jdou za ním, dokud se nedostanou do svého starého revíru. Pokud je ovšem vzdálenost příliš velká, nebývá hledání zpravidla úspěšné.
(Gabriela Metzová)


Na závěr jedna rada:

Pokud jste se přestěhovali nebo si přinesli domů nového kočičího „druha“ či ho prvně berete na prázdninový pobyt na chatě, chalupě, buďte velice opatrní. Kočka v této situaci by měla být alespoň 14 dní jen v domě či bytě.

Až si zvykne, prozkoumá a uzná ho za svůj nový domov, můžete ji pozvolna pouštět mimo dům. Buďte jí nablízku. Po této době by už neměla ztrácet orientaci v novém prostředí. Raději nic neriskujte a dopřejte jí čas.